Koronární angioplastika

Zákrok se provádí nasondováním nemocné tepny speciálním balónkovým katétrem, následuje roztažení balónku v místě zůžení. Tak dojde k rozšíření – dilataci – tepny. Zpravidla pak následuje implantace kovové výztužky tzv. koronárního stentu. Tím dojde k obnovení původního vnitřního průměru tepny a zajištění prokrvení srdce za místem zůžení nebo uzávěru.

Pokud byla angioplastika provedena plánovaně (např. pro stabilní námahovou anginu pectoris), je možný poměrně brzký návrat do běžného života včetně práce. Pokud byl zákrok proveden přes stehenní tepnu, doporučujeme pacientům v následujících 14 dnech šetřit tříslo – nezvedat těžší břemena a vykonávat těžší fyzickou námahu. Rizika koronárních angioplastik jsou stejná jako u prosté diagnostické srdeční katetrizace, snad jen s o něco větší pravděpodobností vzniku hematomu a nepravé výdutě v místě vpichu, což je způsobeno nutností naředění krve farmaky ovlivňujícími krevní srážlivost a delší dobou ponechání zavaděče v tepně. Riziko závažnější komplikace se pohybuje v řádu promile a je jistě neporovnatelně menší než benefit provedeného zákroku

Ročně se v Liberecké nemocnici provede bezmála 1000 koronárních angioplastik, z toho zhruba 300 přímých angioplastik pro akutní srdeční infarkt, kdy se v podstatě jedná o život zachraňující výkon, dalších zhruba 700 koronárních angioplastik pro ostatní formy ICHS – ať už chronické (stabilní námahová angina pectoris) nebo akutní (nestabilní anginu pectoris, menší netransmurální infarkty myokardu).