Pro optimální zobrazení webu je nutné aktualizovat Váš internetový prohlížeč.(Zavřít toto sdělení)

Nemocnice Turnov
485 311 111 Informační linka
Menu

Císařský řez

  • akutní a plánovaný císařský řez
  • anestezie a možné komplikace

 

Jde o nejčastější porodnickou operaci. V České republice končí císařským řezem asi 23% porodů. Tento operační porod je pro matku 6x rizikovější než samovolný porod, proto musí být k provedení důvod a nelze ho tedy provádět „na přání maminky“. I pro dítě je tento porod nepřirozený a takto porozené děti častěji trpí dechovou nedostatečností, alergiemi, aj.

Akutní a plánovaný císařský řez

Akutní císařský řez

Za porodu lze císařský řez provést pouze v I. době porodní, kdy je dítě volně nad pánví. Je-li hlavička již vstouplá a tím fixovaná do pánve, hrozí při císařském řezu vážné poranění matky a dítěte. Proto v tomto případě volíme použití kleští či vakuumextraktoru.

Je-li za porodu vysloven důvod (indikace) k císařskému řezu, svolá se operační tým, rodička se připraví na operaci (dle akutnosti situace se zaváží dolní končetiny, zavede se cévka, podají se antibiotika a léky proti zvracení) a převede se na operační sál, kde se odesinfikuje kůže, zarouškuje se operační pole, žena je uvedena do narkózy a provede se samotný císařský řez. Vše tedy probíhá velmi rychle a často tak není prostor k tomu, aby byla pacientka a rodina podrobně informovány o situaci.

Kdy je třeba provést akutní císařský řez:

  • ohrožení plodu nedostatkem kyslíku
  • těžké krvácení
  • vyhřezlý pupečník či končetina plodu
  • nepostupující porod

Plánovaný císařský řez

Důvody k provedení: všechny důvody pro provedení plánovaného císařského řezu jsou posuzovány individuálně (dle počtu porodů, tělesné konstituce rodičky, doporučení jiných specialistů)

Anestezie při císařském řezu

Volba anestezie závisí na mnoha faktorech. Porodník i anesteziolog musí u každé maminky individuálně zvážit důvod k císařskému řezu, časovou naléhavost a přání rodičky a jejího partnera.

Celková anestezie – je rychlá a spolehlivá, proto se volí při akutním císařském řezu. Nevýhodou je ovlivnění plodu léky, zavádění rourky do krku, riziko vdechnutí žaludečního obsahu. Bezprostředně po porodu je omezený kontakt s dítětem.

Místní anestezie – spinální ev. epidurální (viz. kapitola epidurální anestezie) je z hlediska matky a dítěte výhodnější, ale z důvodu delší aplikace nelze provádět z důvodu časové tísně u akutních císařských řezů.

Vlastní císařský řez

Operace trvá kolem 45 minut. Nejprve je otevřena břišní stěna většinou v dolním příčném řezu (těsně nad ochlupením, po zhojení jizva často nepatrná, pod okrajem spodního prádla). V břiše musí mít lékař prostor. Je třeba odsunout střeva a sesunout močový měchýř. Teprve pak pronikáme do dělohy. Po porodu miminka a přestřižení pupečníku se musí rukou odloučit placenta a zkontrolovat děložní dutina. Pak se zpět po jednotlivých vrstvách břicho matky uzavírá. Kůže je šita speciálním plastickým pokračovacím stehem a je vidět pouze klička na začátku a konci rány. Steh je vstřebatelný a tedy nevytahuje se, sám se rozpustí.

Po skončení operace jsou pacientky sledovány jeden den na jednotce intenzivní péče. Z důvodu rizika infekce nesmí na tuto jednotku novorozenci. Kojení však většinou není ovlivněno a o dítě je postaráno na dětském oddělení, kde ho může tatínek navštěvovat. Maminka je následně přeložena na standardní oddělení šestinedělí. Hospitalizace je zhruba o jeden den delší než po samovolném porodu tedy asi 5 dní po porodu.

Komplikace císařského řezu
  • obtížné vybavení plodu, větší poranění dělohy – je chybná představa, že při císařském porodu je vybavení dítěte jednoduché
  • větší krvácení – běžná krevní ztráta je asi 400-500ml, i tato ztráta může u některých žen znamenat potřebu transfúze (podání krve po operaci)
  • poranění okolních orgánů (močových cest, střeva) – operatér se pohybuje v těsné blízkosti těchto orgánů, v těhotenství je terén často nepřehledný a při akutním císařském řezu musí postupovat operatér rychle
  • infekce v ráně