Pro optimální zobrazení webu je nutné aktualizovat Váš internetový prohlížeč.(Zavřít toto sdělení)

22. 6. – KNL s okamžitou platností ZAKAZUJE návštěvy ve všech svých nemocnicích (Liberec, Turnov, Frýdlant) kvůli vzniku nového ohniska COVID-19 na Liberecku. Otec u porodu může být poté, co projde triáží na oddělení (bude mu změřena teplota a vyplní dotazník). Děkujeme Vám za pochopení.

Přeložit: cs Čeština‎
Menu

Cévní mozková příhoda (mrtvice, iktus)

Cévní mozková příhoda

Cévní mozkové příhody (CMP) hovorově označujeme jako mrtvici, mrtvičku, iktus. Obvyklým projevem CMP  je náhle vzniklá porucha řeči, spadnutí ústního koutku, porucha hybnosti a citlivosti jedné nebo obou končetin na jedné straně těla. Je nutno ihned zavolat RZP na tel. 155, každé prodlení snižuje možnost úspěšné léčby.

 

Ischemická cévní mozková příhoda

Ischemická CMP (ICMP) je šestkrát častější než hemoragická (krvácení do mozku). Příčinou ICMP je uzávěr mozkové tepny vmetkem (embolem) sražené krve uvolněným ze sklerotického plátu v cévách nebo ze srdce. Uzávěr tepny vede k nedokrvení mozkové tkáně, které je spojeno s neurologickým postižením ( porucha řeči, pohybu atd.). K nedostatečnému prokrvení mozku může méně často dojít i jiným mechanismem.

Léčba ICMP a organizace péče o nemocné doznala v posledních letech velkých změn. Nemocného s podezřením na CMP přiváží RZP na urgentní příjem. Zde je rychle vyšetřen neurologem, je odebrána krev na laboratorní vyšetření a co nejrychleji následuje CT vyšetření mozku a mozkových tepen, kde se stanoví, o jaký typ CMP se jedná. Snahou je zahájit správnou léčbu co nejdříve, v případě ICMP se tak stále častěji děje již během CT vyšetření. Více než polovina nemocných je léčena do 60 minut od příjezdu do KNL.

Nejúčinnější a specifickou léčbou ICMP jsou intravenózní trombolýza a mechanická embolektomii (viz samostatné texty).

Všem pacientům s CMP poskytujeme také léčbu podpůrnou, symptomatickou. Ta spočívá v pečlivé monitoraci stavu pacienta s průběžnou korekcí hodnot krevního tlaku a dalších sledovaných parametrů k optimálním hodnotám. Lůžkovým zázemím pro nemocné, jejichž stav nevyžaduje umělou plicní ventilaci ani pooperační neurochirurgickou péči je Iktová jednotka. Stav pacienta je zde nepřetržitě sledován, takže je možné včas zasáhnout v případě hrozících komplikací. Ihned po stabilizaci stavu, zpravidla druhý den po přijetí, přichází na řadu rehabilitace včetně ergoterapie a logopedická péče. Rehabilitace pokračuje i po překladu pacienta na standardní lůžko v rámci Neurocentra. Současně pokračují vyšetření k upřesnění rizikových faktorů opakování CMP a nastavení vhodné medikace k jejich ovlivnění.

Hemoragická cévní mozková příhoda

Jde o o krvácení do mozkové tkáně = intracerebrální hemoragie (ICH) a je způsobeno prasknutím tepny v mozku. Nejčastěji se  setkáváme s tzv. typickým  krvácením hypertoniků. Projeví se poruchou řeči, hybnosti  a čití končetin na jedné straně těla, stočením očí a někdy i hlavy do strany.  Často je doprovázeno silnou bolestí hlavy, nevolností, zvracením, poruchou vědomí. Možnosti léčby ICH jsou omezené. V první řadě je to snaha o snížení vysokého krevního tlaku a vyšetření a úprava srážlivosti krve. Neurochirurgická léčba – evakuace (vyprázdnění) hematomu – je na místě u vybraných pacientů, kde nehrozí další poškození mozku operačním postupem a kde prospěch z agresivní léčby převáží nad přidaným zatížením organismu pacienta náročnou operací v celkové anestezii. Symptomatická a podpůrná  léčba je obdobná jako u ischemické CMP.

Subarachnoidální krvácení

Krvácení do mozkových plen je méně častým typem hemoragické CMP. Zdrojem je zpravidla prasklá výduť ( aneurysma) na mozkové tepně, případně jiné cévní anomálie. Léčba spočívá především ve vyřazení zdroje krvácení buď chirurgickým (clipping) nebo radiologickým (coiling) výkonem. Další intenzivní péče je vedena snahou o zamezení druhotnému poškození mozku vasospasmy ( spontánnímu zúžení průsvitu cév přivádějících krev do mozkové tkáně)  a hydrocefalem (omezením odtoku a vstřebávání mozkomíšního moku).

Rehabilitace po CMP

Akutní rehabilitaci zahajujeme po stabilizaci životních funkcí, zpravidla druhý den od příhody. Postupujeme od rehabilitačního ošetřování přes pasivní rehabilitaci k aktivnímu cvičení, stabilnímu sedu a ve finále ke stoji a k nácviku chůze. Trvání každé etapy závisí na tíži neurologického postižení a celkovém stavu pacienta. Do rehabilitačního procesu se vedle fyzioterapeuta časně zapojuje i logoped ( poruchy řeči a polykání) a ergoterapeut .