Angiografie a DSA

Angiografické pracoviště (pracoviště Digitální subtrakční angiografie – DSA)

Co je Intervenční radiologie

Intervenční radiologie je obor, který obvykle zcela nahrazuje či event. usnadňuje chirurgický výkon pod dohledem zobrazovací techniky. V naprosté většině případů je proti chirurgickému výkonu pro pacienta šetrnější, následná rekonvalescence po výkonu bývá také obvykle výrazně kratší. Nevýhodou těchto intervenčních technik bývá obvykle vyšší cena výkonu.

Intervenční radiologické metody můžeme dělit na vaskulární a nevaskulární.

Vaskulární výkony jsou výkony na cévním řečišti (tepny, žíly, lymfatické cévy),

Nevaskulární výkony jsou intervenční výkony prováděné mimo cévní systém

Spektrum prováděných výkonů:

Vaskulární intervence

provádíme obvykle na pracovišti Angiografie – DSA

• diagnostické arteriografie a flebografie (zobrazení tepen a žil)
• Trombolýzy (léčba krevních sraženin) žilní a tepenné
• stenting karotických tepen, viscerálních tepen…
• PTA (perkutánní transluminální angioplastika) + stenting periferních tepen a žil,
• Diagnostika a léčba cévních malformácí včetně intrakraniálních
• Diagnostika a léčba intrakraniálních aneurysmat
• Iktový program (mechanické trombektomie a trombolýzy cév zásobujících mozek)
• Chemoembolizace tumorů
• Implantace kaválních filtrů
• Endovaskulární ošetření traumatického nebo jiného krvácení
• Zavádění stentgraftů při léčbě aneurysmat hrudní a břišní aorty a periferních tepen
• Implantace venosních i arteriálních portů i jiných cévních vstupů
• Výkony na dialyzačních shuntech

Nevaskulární intervence

• biopsie (odběr) z patologických kolekcí, útvarů, ložisek
• drenáže patologických kolekcí (abscesů, jiných tekutinových kolekcí)
• výkony na žlučových cestách
• Radiofrekvenční ablace (RFA), mikrovlnná ablace (MWA) nádorových i nenádorových lézí
• chemické sympatektomie
• kořenové obstřiky na páteři
• a další

Celkový počet výkonů na našem pracovišti je cca 6500 za rok

Provádíme téměř celé spektrum vaskulárních i nevaskulárních intervencí. Spolupracujeme s klinickými pracovišti Intervenční radiologie, nejčastěji s ÚVN Praha a FN Hradec Králové.

Ve výjimečných případech u zvláště složitých případů pak zajišťujeme léčbu pacientů na těchto klinických pracovištích.

V případě event. poruchy angiografického přístroje zajistíme péči o akutní pacienty na vyšším, obvykle klicnickém pracovišti (nejčastěji ÚVN Praha, FN HK, VFN Praha, IKEM či Nemocnice Na Homolce)

Co je Angiografie a DSA

Angiografie je specializované rentgenové vyšetření cév s aplikací RTG kontrastní látky do tepen a žil.

Digitální subtrakční angiografie (DSA) spočívá v digitálním zpracování obrazu s možností jeho dalšího počítačového zpracování (3D rekonstrukce, zobrazení podobné CT, navádění katetru ve 3 rozměrném prostoru apod.)

Z původně diagnostické metody Angiografie se v posledních 20 letech vyvinul obor zabývající se miniinvazivními terapeutickými výkony s názvem Intervenční radiologie.

Pracoviště DSA

Umístění: Pavilon interních oborů – přízemí – patro P

Pracovní doba : 7.00-15.30 hod. (pro neodkladná vyšetření a terapeutické výkony je zajištěn nepřetržitý 24 hodinový provoz, lékař i ostatní personál je nepřetržitě k dispozici na telefonu)

Pracoviště je vybaveno špičkovým kompletem firmy General Electric – Innova IGS 540. Přístroj umožňuje diagnostickou digitální subtrakční angiografii s vysokým rozlišením a přesnou diagnostiku vaskulárních lézí. Disponuje plnou softwarovou výbavou, včetně možnosti navigace intervenčních výkonů ve 3D v reálném čase.

Personální obsazeni:

• 4 lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru Radiologie a zobrazovací metody i zvláštní odbornou způsobilostí v oboru Intervenční radiologie, z toho 1 lékař navíc se specializovanou způsobilostí v oboru Neuroradiologie
• 4 zdravotní sestry
• 8 radiologických asistentů
• 1 spolupracující lékař – angiolog

Angiografické pracoviště provádí jak diagnostiku cévních onemocnění a terapeutické výkony na cévním řečišti, tak i nevaskulární intervenční výkony pro Krajskou nemocnici Liberec a.s. a spádovou oblast celého Libereckého kraje, v některých případech (neurovaskulární intervence) i pro některé okresy přilehlých krajů. Navazuje na dlouholetou tradici provádění vaskulárních výkonů (již od roku 1954) a v diagnostickém procesu doplňuje ostatní zobrazovací modality CT, USG a MR. Úzce spolupracuje především s odděleními angiologie, cévní chirurgie, neurochirurgie, neurologie, onkologie, traumatologie, chirurgie i dalšími.

Kontraindikace angiografických výkonů:

polyvalentní alergie včetně alergie na kontrastní látku

• těhotenství
• renální insuficience (porucha funkce ledvin)
• neléčená nekorigovaná hypertyreóza (zvýšená funkce štítné žlázy)
• feochromocytom (nádor produkující katecholaminy).

Každý pacient je ošetřujícím lékařem poučen o rizicích podání kontrastní látky a je mu předložen  písemný informovaný souhlas. Při relativních kontraindikacích je nutno zvážit poměr rizika a zisku vyšetření.

Objednání k vyšetření:

Pacienty k vyšetření může objednávat pouze lékař. Vzhledem k charakteru vyšetření, nutnosti hospitalizace po výkonu i možným nežádoucím reakcím po podání kontrastní látky (viz výše) není možné individuální objednávání přímo pacientem.

Pacienti v závažném klinickém stavu jsou vyšetřováni přednostně.

Příprava pacienta před angiografickým vyšetřením:

• Vzhledem k nutnosti podání kontrastní látky přichází pacient vždy nalačno a platí zásada 2N – Nejíst + Nekouřit nejméně 6 hodin před vyšetřením. V superakutních případech, jedná-li se o vyšetření pro záchranu života, se vyjímečně vyšetřují tito pacienti bez přípravy.
• Obvyklou medikaci pacient užije vždy a může ji zapít douškem vody. Jedinou výjímkou jsou pacienti – diabetici, užívající metforminová perorální antidiabetika. Při předpokládaném použití kontrastní látky je nutné tyto léky vysadit a pacienty převést na inzulín, proto bývá v tomto případě před angiografickým vyšetřením nutná 2-3 denní hospitalizace
• K výkonu se pacient dostaví s laboratorními výsledky renálních funkcí – urea, kreatinin a vyšetřenými koagulačními parametry – INR, APTT, trombocyty. Tato vyšetření je povinen zajistit ošetřující (odesílající) lékař a nesmí být starší 7 dní. Bez znalosti těchto laboratorních výsledků není možné angiografické vyšetření provést!

Průběh angiografického vyšetření:

Po nutném pohovoru s pacientem ohledně obtíží a možných kontraindikací se pacient oblečený do nemocničního úboru položí na vyšetřovací stůl. Sestra pacienta připraví k výkonu (musí mít oholená třísla, zajištěný žilní vstup), a poté je v rámci zachování sterilního prostředí zarouškován sterilními rouškami.

Lékař umrtví tříslo malou injekcí anestetika. Nadále potom výkon probíhá bezbolestně. Poté zavede lékař jehlu do tepny (v třísle, v oblasti loketní jamky či v podpaží), přes jehlu zavede vodící drát, jehlu odstraní a po vodícím drátě zavede vyšetřovací katetr (hadičku) až k vyšetřovanému cílovému místu. Vše probíhá pod průběžnou rentgenovou kontrolou. Vodící drát potom odstraní a aplikuje kontrastní látku, kterou se plní nasondované cévy a zároveň snímkuje. Vyšetření je ukončeno po získání všech informací důležitých k získání diagnózy, místa postižení cévy apod.. Při vyšetření může pacient cítit lehký pocit tepla ve vyšetřovaném místě, podmíněné průtokem kontrastní látky.

Po ukončení vyšetření je odstraněn vyšetřovací katetr a místo vpichu se, vzhledem k možnosti krvácení, komprimuje (stlačí) nebo uzavírá speciálním zařízením. Komprese trvá obvykle 10-15 minut, poté se přes místo vpichu naloží tlakový obvaz, který má pacient obvykle na místě cca 6 hodin, a je převezen na oddělení. Z důvodu nutnosti dlouhodobé komprese a dalšího následného klidu na lůžku (minimálně 24 hodin) je nutná u většiny diagnostických angiografií hospitalizace přes noc. Pacient může jíst a pít prakticky okamžitě po návratu na oddělení a užívá obvyklé léky, případně další léky dle ordinace ošetřujícího lékaře. Musí zachovat klid na lůžku a  nesmí pokrčovat dolní končetinu na straně vpichu. Je pravidelně kontrolovaný personálem oddělení.

Při terapeutickém výkonu, kdy se postižená céva dilatuje (PTA – perkutánní transluminální angioplastika), event. vyztuží stentem je možná hospitalizace delší.

Po neurointervenčních výkonech (v oblasti krčních tepen a tepen v oblasti hlavy), stentingu aorty či dalších složitějších výkonech je možná či dokonce nutná i podstatně delší hospitalizace pacienta.

Výhody angiografického vyšetření

• možnost kvalitního zobrazení prakticky všech cév v lidském těle.
• možnost přímo terapeuticky zasáhnout na většině tepen či žil v lidském těle pouhým vpichem (“klíčovou dírkou”) bez nutnosti operačního výkonu “otevřenou cestou”

Nevýhody angiografického vyšetření:

• možné komplikace intervenčního výkonu – angiografie je vyšetření bezpečné, ale přesto nelze komplikace vyloučit, jejich riziko ale není větší než 1%.
  Nejčastější jsou:
• rentgenové ionizující záření – proto vyšetření musí být vždy indikované s ohledem na radiační zátěž a diagnostickou výtěžnost
  podání kontrastní látky – může být provázeno alergickou reakcí, proto je nutné vědět o všech známých alergiích (především na léky) u daného pacienta a případně provést protialergickou přípravu (zajišťuje ošetřující lékař event. po konzultaci s alergologem) – odkaz Informovaný_souhlas_s_podáním_KL
• hematom (modřina) v místě vpichu – často bývá způsobený “neklidem” pacienta v době nutnosti klidu v čase 24 hodin po vyšetření (dlouhodobé pokrčení nohy apod.)
• trombosa či embolie do periferní tepny (žíly)
• zkrat mezi tepnou a žilou v místě vpichu
• poškození ledvinových funkcí – souvisí s podáním kontrastní látky
• neurologické postižení při výkonech na tepnách horní poloviny těla

Vzhledem k možným komplikacím výkonu je ošetřující lékař povinen pacienta o výkonu poučit, stejně je pacient poučen přímo od lékaře na našem oddělení, který bude vyšetření provádět. O tomto poučení bude s pacientem sepsán Informovaný souhlas s vyšetřením.

Popis vyšetření je vyhotoven nejpozději do 3 pracovních dní, v případě složitých nálezů a nutnosti konsilií nejpozději do 1 týdne. Popis STATIM nejpozději do 3 hodin od ukončení vyšetření.