Svých rozhodnutí zpětně nelituji

Svých rozhodnutí zpětně nelituji…    

…říká Tomáš Roubíček. Otec tří kluků, skaut, kardiolog, spoluzakladatel programu Lékařem nanečisto a od letošního léta také nový lékařský ředitel Krajské nemocnice Liberec. Lékař, který se věnuje elektrofyziologii, píše vědecké publikace, je propagátorem telemedicíny a nyní i tři a půl dne v týdnu vytváří koncepci zdravotní péče v naší nemocnici.

Pane řediteli, Tomáši, představte se nám. Kdo jste v soukromí?

Jsem otec tří kluků (10, 12, 14), manžel, skaut, cestovatel s láskou pro turistiku a spaní pod širákem. Naplňuje mne práce s mladými lidmi, v soukromí i v nemocnici.

A kdo je Tomáš Roubíček v medicínském podání?

Lékař, který miluje svoji práci, kardiologii. Něco se již naučil, a také se něco od něj mohli naučit jiní. Jeho práce jej naplňuje, chce pomáhat, jde mu o pacienty v Libereckém kraji. Také je to člověk, který učí na vysoké škole a stál v liberecké nemocnici u zrodu programu Lékařem nanečisto.

Z Liberce nepocházíte. Co vás tedy zavedlo do liberecké nemocnice?

Do osmnácti let jsem žil v Turnově, pak jsem odešel na vysokou školu do Hradce Králové, kde jsem potkal svoji ženu. Když se dá lékař dohromady s lékárnicí, je to většinou na hradecké koleji, ty jsou tam totiž společné :-). A protože se medičky pořád učí a nechtějí nikam chodit, lékárnice prostě lepší volba. V Hradci je to takový dobrý sociální projekt.

Když jsme dostudovali, přestěhovali jsme se společně do Prahy, kde jsem začal pracovat ve VFN. Strávil jsem tam tři roky a udělal si postgraduál. Naučil jsem se, jak dělat vědeckou práci a psát články. A jelikož jsem chtěl dělat kardiologii a měl jsem vztah k našemu regionu, přestěhoval jsem se a nastoupil do libereckého Kardiocentra.

Jak dlouho už jste na kardiologii jste?

Vlastně jsem chtěl do Liberce nastoupit hned po škole, ale tehdejší přednosta mi nabídl jen práci zdarma. To se naštěstí změnilo. S rodinou jsme tu už třináct let. Moje žena sem přesídlila z jižní Moravy a je také zaměstnankyní KNL. Pracuje v nemocniční lékárně.

Na jaké pozici jste začínal?

Nastoupil jsem na pozici sekundárního lékaře na Kardiocentru, poté jsem pracoval jako atestovaný kardiolog, elektrofyziolog. A elektrofyziologii se věnuji stále. Staráme se o lidi se srdečními arytmiemi, jako je fibrilace sítí nebo jiné síňové či komorové arytmie. Doménou naší práce je srdeční resynchronizační léčba pacientů se srdečním selháním. Máme u nás tedy pacienty po infarktech nebo s jinými nemocemi srdce.

Od léta jste zároveň lékařským ředitelem KNL. Kolik času vám nyní reálně zbývá na vaši lékařskou práci na kardiologii?

Jeden a půl dne v týdnu a čtyřikrát do měsíce pak služby na koronární jednotce. Ponechal jsem si své pacienty a jeden den na operačním sále. Zbytek jsem musel odsunout, protože vidím, že liberecké nemocnici mohu pomoci v jiných, organizačních věcech. Tři a půl dne v týdnu jsem tedy lékařským ředitelem a jeden a půl dne kardiologem.

Někdo se možná pozastaví nad tím, jak jste se k této pozici vlastně dostal. Jste mladý, nejste primář…

S touto nabídkou mne oslovil přímo generální ředitel. Byla pro mě dost překvapivá, protože podobné nabídky běžně dostávají pouze primáři a přednostové. Já jsem první v historii naší nemocnice, kdo pozici lékařského ředitele získal bez tohoto postavení.

Řekl jste okamžitě ano, nebo jste nabídku zvažoval?

Je pravda, že jsem dostal dlouhou dobu na rozhodnutí, ale přemýšlel jsem o tom jen jeden víkend. Generální ředitel mi pozici nabídl v pátek odpoledne, a v neděli večer jsem mu volal, že ji přijímám.

Jste na pozici lékařského ředitele tři měsíce. Nelitujete?

Ne, svých rozhodnutí nikdy zpětně nelituji. Navíc to je pořád jen začátek.

A co vlastně vaše pozice obnáší?

Kompetence jsou poměrně široké. Zjednodušeně řečeno, ve spolupráci s generálním ředitelem vytvářím koncepci zdravotní péče v nemocnici a vlastně i sekundárně v Libereckém kraji. Prostřednictvím primářů a přednostů odpovídám také za kvalitu a péči daných oddělení. Snažím se pro naše jednotlivé obory vytvářet vhodné podmínky a domlouvat se na tom, kam by Krajská nemocnice Liberec měla směřovat.

Kam tedy bude pod vaším lékařským vedením liberecká nemocnice směřovat?

Vytyčil jsem si pět bodů, kterým bych se rád věnoval.  Jsou jimi komunikace a spolupráce v rámci nemocnice, a to jak mezi primariáty, tak i s vedením. V nemocnici je nás hodně (lékaři, sestry, technici, inženýři, dobrovolníci…) a je zapotřebí, aby všichni spolupracovali v rámci zajištění kvalitní péče o pacienta.

Další oblastí, na kterou se chci zaměřit, je péče o nově příchozí zaměstnance, nejen o mediky. Aktivně musíme pracovat i se studenty a dále rozvíjet například program Lékařem nanečisto, který je mezi mediky velmi oblíbený. Rekrutují se z něho i noví zaměstnanci.

S týmem dalších lidí se budu také věnovat zavádění nových technologií. Dále pracujeme na vylepšení nemocničního informačního systému, na programu pro screening a prevenci nozokomiálních infekcí a na telemedicínských aplikacích, které umožní, aby se k nám pacienti mohli objednat podobně jako do banky. Těch věcí je prostě spousta.

A protože se málo ví, že liberecká nemocnice je i vědecko-výzkumnou institucí, rád bych se věnoval také podpoře vědy. Pro ty, kteří mají vědecké ambice, jsme opravdu zajímavou nemocnicí.  Dveře u nás mají otevřené.

Pojďme se ještě vrátit k telemedicíně. Jak si ji máme představit v praxi, třeba u vás na Kardiocentru?

Telemedicínu jsme si vlastně vyzkoušeli už během covidu. Je to takové dálkové poskytování zdravotní péče, respektive efektivnější a rychlejší on-line komunikace s pacientem. Telemedicína by měla zautomatizovat a zjednodušit komunikaci pro pacienty i lékaře. Protože ale nemůžeme komunikovat na platformách, které nejsou zabezpečené a které nemáme pod kontrolou, musíme na ni mít vlastní aplikaci. Domlouváme se s jednou společností, která to umí. Pokud se zavedení této technologie povede, bude to znamenat další posun a zjednodušení komunikace s pacienty.

Dnes nám zahlcují naše ambulance telefonní hovory. Aplikace by to měla zautomatizovat a zjednodušit, a navíc umožnit například videohovory. Tato forma je výhodná zejména pro pacienty, kteří bydlí v místech, odkud je doprava do nemocnice komplikovaná. Například těm od Rumburku až po Jilemnici by to ušetřilo spoustu času. Že je možné to takto dělat, jsme si vyzkoušeli v bojových podmínkách pandemie. Teď bychom tomu rádi dali určitou kulturu.

Potom je tu ještě další rovina telemedicíny, kterou u nás také rozvíjíme. Je to dálkové sledování pacientů, kteří mají implantované přístroje. Těm poskytujeme kompletní podporu. Týká se to pacientů s kardiostimulátory, defibrilátory nebo s dlouhodobými záznamníky srdečního rytmu. Tam funguje tzv. automatický přenos. Data se v noci přenesou z přístroje k nám a my je můžeme vyhodnotit. Zvyšuje to rychlost, kvalitu i bezpečnost. Vidíme, jestli tam jsou nebo nejsou upozornění, zda se tam něco děje. Pacienta pak můžeme okamžitě kontaktovat, ať přijede, a pomoci mu. Směřujeme prostě k tomu, že některé pacienty budeme více sledovat v jejich domácím prostředí, čímž jim ušetříme cestu do nemocnice.

Plánů máte víc než dost. Chcete ještě závěrem zmínit něco konkrétního, na čem nyní pracujete?

Konkrétně bych se teď rád pochlubil tím, že tady v Liberci zakládáme oddělení klinické farmacie. To je něco, co tu zatím nebylo. Nově tedy budeme mít klinického farmaceuta, což je specialista, který chodí po odděleních a kontroluje kvalitu předepsané medikace a kontraindikace. Tím pomáhá v léčbě jak sestrám, tak lékařům. Také je schopen odhadnout, jak se bude léčivo v těle pacienta chovat. To je důležité například u dávkování antibiotik. Nové oddělení klinické farmacie bychom chtěli otevřít 1. prosince.