Pro optimální zobrazení webu je nutné aktualizovat Váš internetový prohlížeč.(Zavřít toto sdělení)
vyšetření při podezření na přítomnost ischemické choroby srdeční
Nejčastěji se katetrizační vyšetření srdce provádí při podezření na přítomnost ischemické choroby srdeční ať už ve své akutní (infarkt myokardu, nestabilní angina pectoris) nebo chronické formě (stabilní námahová angina pectoris). Dalším častým důvodem k srdeční katetrizaci je přítomnost chlopenní vady vyžadující operační řešení, v tomto případě je katetrizace součástí širšího spektra předoperačních vyšetření.
K plánované srdeční katetrizaci Vás na základě Vašich potíží a provedených vyšetření nejčastěji objednává Váš ambulantní kardiolog nebo internista, pokud jsou obtíže typické, může Vás objednat přímo i Váš praktický lékař. U akutních forem je vyšetření indikováno při hospitalizaci bez nutnosti objednávání.
Nejčastější součástí srdeční katetrizace je selektivní koronarografie (SKG), neboli zobrazení věnčitých tepen. Jedná se o invazivní vyšetření prováděné na katetrizačním sále, kde ležíte na pohyblivém pracovním stole. Katetrizující lékař na začátku vyšetření zvolí místo přístupu, kterým se výkon provádí – jde nejčastěji o pravé předloktí (radiální přístup) nebo tříslo (femorální přístup).
Místo vpichu lékař nejprve znecitliví anestetikem, poté nasonduje tepnu a vloží do ní zavaděč, který slouží jako pracovní kanál pro vkládání vyšetřovacích nástrojů – katétrů, které mají podobu tenkých plastových hadiček. Do ústí věnčitých tepen je pak vstřikována kontrastní látka, která vyšetřovanou tepnu pod rentgenovým přístrojem zobrazí a prozradí, zda je či není přítomno onemocnění tepny.
Součástí srdeční katetrizace bývá často i vyšetření funkce levé srdeční komory tzv. ventrikulografie, při které se opět prostřednictvím katétru vstříkne do levé komory srdeční větší množství kontrastní látky, což se může projevit krátkodobým pocitem tepla šířícím se od hrudníku dolů. Obdobně se někdy vyšetřuje odstup a vzestupná část aorty – tzv. aortografie.
Radiální přístup významně snižuje riziko komplikací a zvyšuje komfort pacienta. Proto v současné době provádíme na našem pracovišti přes 90% výkonů cestou radiální tepny. To umožňuje u pacientů se stabilními formami ICHS (odkaz) ve velké části případů zvládnout výkon v ambulantním režimu. Pro tyto účely byl v KNL vybudován stacionář pro jednodenní katetrizace (odkaz? Obrázek?). Provádíme takto diagnostické vyšetření – koronarografii a velmi často i angioplastiky (PCI-odkaz). Pouze menšina případů vyžaduje hospitalizaci. Ta se týká především pacientů trpících zároveň jiným onemocněním (např. selhání ledvin, závažná alergie), dále pacientů, u kterých je nutné výkon provést ze stehenní tepny (např. pacienti s vícenásobným bypassem, kde byla použita radiální tepna), a konečně pacientů špatně mobilních nebo osamoceně žijících, u kterých je potřebná intenzivnější dopomoc a dohled.
Výsledky všech výše uvedených vyšetření finálně stanoví Váš další léčebný postup. V podstatě existují 3 varianty dalšího navrhovaného postupu: konzervativní postup, koronární angioplastika, operace (srdeční bypass).
Koronární angioplastika se provádí buď ihned v návaznosti na diagnostickou katetrizaci, nebo ve druhé, vždy záleží na okolnostech (současná medikace, charakter nálezu).
V případě, že je při vyšetření nalezeno závažné, zpravidla vícečetné postižení věnčitých tepen, které nelze “opravit” katetrizačně angioplastikou, může být indikováno chirurgické řešení tzn. srdeční bypass, kdy chirurg našije přemosťující cévní spojky za místa zůžení tepen. K operacím odesíláme pacienty na některé ze tří pražských pracovišť tj. IKEM, Všeobecná fakultní nemocnice, nemocnice Na Homolce, nebo do FN Hradec Králové.
Znamená buď žádnou léčbu v případě, že provedená vyšetření neprokázala onemocnění srdce, nebo léčbu medikamentozní v případě, že jsou přítomny známky onemocnění srdečních tepen bez významného zúžení, nebo je nález naopak již tak pokročilý, že již není řešitelný žádnou z výše uvedených metod.
Závěrem je potřeba uvést, že stejně jako všechny ostatní invazivní zákroky, má i srdeční katetrizace svá rizika. Nejčastěji pozorovanými komplikacemi jsou různě velké krevní výrony (hematomy) a vznik nepravé výdutě (pseudoaneurysmatu) v místě cévního přístupu. Jsou nepoměrně častější v případě femorálního přístupu. Jen zcela výjimečně si vyžádají krevní transfuzi či chirurgické řešení. Alergie na kontrastní látku je při použití moderních látek vzácnou komplikací, navíc všechny pacienty s anamnézou jakékoli alergie připravujeme k výkonu protialergickými léky. Poškození ledvin kontrastní látkou (kontrastní nefropatie) je komplikací nejčastěji pozorovanou u nemocných s již předem porušenou funkcí ledvin v důsledku jiného onemocnění, riziko se dá snížit důslednou hydratační přípravou před výkonem, kterou rutinně provádíme. Extrémně vzácnými komplikacemi, které však nelze neuvést, jsou pak uzávěr cévy, mozková mrtvice a infarkt myokardu.
Přestože výčet možných rizik zní jistě hrůzostrašně, jejich pravděpodobnost je velmi nízká (řádově promile) a benefit z provedeného vyšetření a následného ošetření je jistě zastíní. V rukou zkušených lékařů, jakými naše nemocnice disponuje, je srdeční katetrizace metodou bezpečnou a v případě vzniku komplikace jsme připraveni ji okamžitě a účinně řešit.
Podmínky pro jednodenní vyšetření: soběstačnost, dobrá mobilita, domácí zázemí dohled druhé osoby po propuštění, hmatné radiální tepny, normální funkce ledvin
Tyto pacienty je nejlépe konzultovat přímo s lékařem katetrizační laboratoře na tel.č. 485 313 155