Ischemická choroba srdeční

Infarkt myokardu je život ohrožující stav vznikající při uzávěru věnčité tepny krevní sraženinou – trombem. Ten vzniká nejčastěji shlukováním krevních destiček na aterosklerotickém plátu. To má za následek poruchu prokrvení části srdečního svalu, kterou tepna zásobuje. Pokud nedojde k rychlému zprůchodnění tepny, část srdeční svaloviny v této oblasti odumírá a je nahrazena nefunkčním vazivem – jizvou. V časné fázi srdečního infarktu je nemocný ohrožen přímo na životě zejména vznikem poruch srdečního rytmu, které mohou vést i k náhlému úmrtí, z dlouhodobého hlediska vede srdeční infarkt k poruše pumpovací schopnosti srdce – srdečnímu selhání – s následným výrazným omezením fyzické výkonnosti nemocného a zkrácením délky života.

Typickým příznakem svědčícím pro akutní srdeční infarkt je bolest na hrudi. Bývá zpravidla tupá, tlačivá nebo pálivá, může vyzařovat do ramen, paží, krku či až do čelisti a ucha, bývá doprovázena pocitem nedostatku vzduchu, pocením, nevolností, někdy zvracením, mírní se při podání nitroglycerinu – pokud se však skutečně jedná o infarkt, pak nezmizí úplně a zpravidla velmi brzy se vrací ve stejné intenzitě. Někteří lidé mívají při infarktu bolesti podobného charakteru lokalizované mezi lopatkami nebo v nadbřišku. Naopak proti srdečnímu infarktu svědčí bolest píchavá, vystřelující při změně polohy těla nebo pohybu končetinami, bez dalších výše uvedených příznaků.

Pokud máte výše uvedené příznaky, volejte rychlou záchrannou službu – 155. Člověk v akutní fázi srdečního infarktu je ohrožen především srdečními arytmiemi, které nezřídka vedou k náhlé smrti. Nikam nejezděte – častou velkou chybou je vlastní transport na pohotovost, ať už jako řidič či jen jako spolujezdec! Snažte se zachovat klid – po zavolání rychlé záchranné služby si v klidu lehněte, další častou chybou je pobíhání po bytě, balení věcí, běhání po sousedech a zajišťování péče o kytky, zvířata apod. Čas do příjezdu záchranné služby můžete vyplnit užitím kyseliny acetylosalicylové (Anopyrin, Aspirin, Godasal) v dávce 500mg.

Cílem léčby akutního infarktu myokardu je co nejrychleji zprůchodnit uzavřenou tepnu. Optimální metodou k dosažení tohoto cíle je provedení srdeční katetrizace s navazujícím zákrokem, při kterém lékař “prošťouchne” uzávěr tepny speciálním nástrojem a následně provede angioplastiku. Česká republika, jako jedna z mála zemí světa, umožňuje tuto léčbu, která je ve srovnání s jinými metodami účinnější a bezpečnější, provést ve všech případech akutního srdečního infarktu u všech občanů i z těch nejzazších koutů naší vlasti. Je to dáno geografií a hustou sítí pracovišť, kde se provádí srdeční katetrizace. V této oblasti jsme tak jednou z nejpokrokovějších zemí světa.
Je nutno si uvědomit, že léčba srdečního infarktu je souboj s časem! Čím dříve dojde ke zprůchodnění uzavřené tepny, tím menší je následná jizva na srdeční svalovině. Nejlepších výsledků je dosaženo, pokud je tepna zprůchodněna do 3 hodin od počátku vzniku obtíží, smysl má ale i později. Bohužel, po 12 hodinách, kdy není srdeční sval zásoben krví, je již proces odumírání svalových buněk zpravidla dokonán a v oblasti, kterou tepna zásobovala, vzniká jizva.

vlevo uzávěr pravé věnčité tepny,
uprostřed dilatační balon zavedený do infarktové tepny,
vpravo stejná tepna po zprůchodnění a vyztužení stentem, žlutá šipka ukazuje místo uzávěru, červené šipky vpravo ukazují na reziduální tromby v periferii tepny

Provedením koronární angioplastiky samozřejmě péče o nemocného s akutním srdečním infarktem nekončí. Nemocný je minimálně po dobu dalších 48 hodin sledován na monitorovaném lůžku koronární jednotky, musí dodržovat absolutní klid a užívat nasazenou medikaci. Po uplynutí 48 hodin může začít opatrně rehabilitovat. Mimoliberecké pacienty překládáme k rehabilitaci na spádové interní oddělení. Délka pobytu v nemocnici je v optimálním případě při zcela nekomplikovaném průběhu okolo 5 dnů (před érou katetrizací a angioplastik se jednalo o 3 až 5 týdnů!), v případě komplikací se však čas strávený v nemocnici může prodloužit. Po propuštění z nemocnice zůstává pacient v pracovní neschopnosti a předáváme jej do péče praktických lékařů a ambulantních kardiologů. Celková doba rekonvalescence činí 4 až 6 týdnů, plnohodnotně se nemocný po infarktu myokardu může do běžného pracovního a rodinného života zapojit nejdříve za 6 týdnů od příhody, kdy je již jizva na srdeční svalovině plně zhojená a dostatečně pevná. Prodělat srdeční infarkt znamená doživotně užívat léky, a to 4 následující skupiny:

1. protidestičkové léky – přechodně Plavix, celoživotně Anopyrin
2. lék zabraňující srdečnímu selhání – tzv. ACE-inhibitory nebo sartany
3. léky ke snížení rizika náhlé smrti – tzv. betablokátory
4. léky snižující hladinu tuků – tzv. statiny (a to i v případě, že je u vás hladina tuků normální!)

V naší nemocnici je od roku 2003 katetrizační léčba srdečního infarktu zajištěna po 24 hodin denně, 365 dní v roce. Léčíme tímto způsobem pacienty z celého libereckého a z části ústeckého kraje. Propracovaný systém rychlé záchranné služby, která má možnost odeslat ekg pacienta z terénu přímo na naše pracoviště, umožňuje rychlý a efektivní postup i u pacientů ze vzdálenějších oblastí našeho kraje tak, aby časová prodleva od počátku obtíží do zákroku byla co nejkratší a rozsah poškození srdečního svalu tím pádem co nejmenší. Ročně je v Liberecké nemocnici ošetřeno výše uvedeným způsobem přes 300 pacientů s akutním infarktem myokardu.