Pro optimální zobrazení webu je nutné aktualizovat Váš internetový prohlížeč.(Zavřít toto sdělení)

Přeložit: cs Čeština‎
Menu

Ischemická choroba srdeční

ICHS - postižení věnčitých tepen aterosklerozou

Ischemická choroba srdeční (ICHS) je postižení věnčitých tepen aterosklerozou. Klasickým příznakem ICHS je angina pectoris, tzn. bolesti na hrudi objevující se při zvýšené fyzické aktivitě (klasicky chůze do schodů či do kopce, jízda na kole apod) nebo při rozčilení. V těžších případech může být bolest na hrudi i klidová – pak hovoříme o tzv. nestabilní angině pectoris, což je stav vyžadující hospitalizaci, podání přílušných léků a časné katetrizační vyšetření. U poměrně velké skupiny nemocných se ICHS poprvé projeví až vznikem srdečního infarktu.

Méně často je místo klasické anginy pectoris přítomna jen námahová dušnost, ta však může mít více příčin (nemoci průdušek a plic, obezita atd.). U malé skupiny nemocných může probíhat ischemická choroba srdeční i bezpříznakově, někdy dokonce nemocný přichází již ve stadiu prodělaného infarktu myokardu poznaného např. dle ekg při preventivní prohlídce. Takováto forma onemocnění se týká především diabetiků léčených inzulínem a „bezbolestnost“ je způsobena jednou z forem chronických komplikací diabetu tzv. neuropatií.

Diabetes mellitus neboli cukrovka je zároveň jedním z hlavních rizikových faktorů aterosklerozy. Mezi další významné rizikové faktory patří kouření, výskyt ICHS v rodině, obezita, zvýšená hladina cholesterolu a vysoký krevní tlak. Choroba se objevuje dříve u mužů, ženy však muže záhy po klimakteriu (přechodu) v četnosti ICHS dohánějí. Pozor – více než polovina české populace umírá na onemocnění srdce a cév!

Při podezření na přítomnost ischemické choroby srdeční ať už ve své akutní (infarkt myokardu, nestabilní angina pectoris) nebo chronické formě (stabilní námahová angina pectoris) se provádí katetrizační vyšetření srdce.

zúžení na koronární tepně

žlutá šipka ukazuje významné zúžení na přední sestupné větvi levé koronární tepny

Co je to srdeční infarkt?

Infarkt myokardu je život ohrožující stav vznikající při uzávěru věnčité tepny krevní sraženinou – trombem. Ten vzniká nejčastěji shlukováním krevních destiček na aterosklerotickém plátu. To má za následek poruchu prokrvení části srdečního svalu, kterou tepna zásobuje. Pokud nedojde k rychlému zprůchodnění tepny, část srdeční svaloviny v této oblasti odumírá a je nahrazena nefunkčním vazivem – jizvou. V časné fázi srdečního infarktu je nemocný ohrožen přímo na životě zejména vznikem poruch srdečního rytmu, které mohou vést i k náhlému úmrtí, z dlouhodobého hlediska vede srdeční infarkt k poruše pumpovací schopnosti srdce – srdečnímu selhání – s následným výrazným omezením fyzické výkonnosti nemocného a zkrácením délky života.

Typické příznaky akutního srdečního infarktu

Typickým příznakem svědčícím pro akutní srdeční infarkt je bolest na hrudi. Bývá zpravidla tupá, tlačivá nebo pálivá, může vyzařovat do ramen, paží, krku či až do čelisti a ucha, bývá doprovázena pocitem nedostatku vzduchu, pocením, nevolností, někdy zvracením, mírní se při podání nitroglycerinu – pokud se však skutečně jedná o infarkt, pak nezmizí úplně a zpravidla velmi brzy se vrací ve stejné intenzitě. Někteří lidé mívají při infarktu bolesti podobného charakteru lokalizované mezi lopatkami nebo v nadbřišku. Naopak proti srdečnímu infarktu svědčí bolest píchavá, vystřelující při změně polohy těla nebo pohybu končetinami, bez dalších výše uvedených příznaků.

Co dělat při podezření na srdeční infarkt

Pokud máte výše uvedené příznaky, volejte rychlou záchrannou službu – 155. Člověk v akutní fázi srdečního infarktu je ohrožen především srdečními arytmiemi, které nezřídka vedou k náhlé smrti. Nikam nejezděte – častou velkou chybou je vlastní transport na pohotovost, ať už jako řidič či jen jako spolujezdec! Snažte se zachovat klid – po zavolání rychlé záchranné služby si v klidu lehněte, další častou chybou je pobíhání po bytě, balení věcí, běhání po sousedech a zajišťování péče o kytky, zvířata apod. Čas do příjezdu záchranné služby můžete vyplnit užitím kyseliny acetylosalicylové (Anopyrin, Aspirin, Godasal) v dávce 500mg.

Vlastní způsob léčby – přímá koronární angioplastika

Cílem léčby akutního infarktu myokardu je co nejrychleji zprůchodnit uzavřenou tepnu. Optimální metodou k dosažení tohoto cíle je provedení srdeční katetrizace s navazujícím zákrokem, při kterém lékař „prošťouchne“ uzávěr tepny speciálním nástrojem a následně provede angioplastiku. Česká republika, jako jedna z mála zemí světa, umožňuje tuto léčbu, která je ve srovnání s jinými metodami účinnější a bezpečnější, provést ve všech případech akutního srdečního infarktu u všech občanů i z těch nejzazších koutů naší vlasti. Je to dáno geografií a hustou sítí pracovišť, kde se provádí srdeční katetrizace. V této oblasti jsme tak jednou z nejpokrokovějších zemí světa.
Je nutno si uvědomit, že léčba srdečního infarktu je souboj s časem! Čím dříve dojde ke zprůchodnění uzavřené tepny, tím menší je následná jizva na srdeční svalovině. Nejlepších výsledků je dosaženo, pokud je tepna zprůchodněna do 3 hodin od počátku vzniku obtíží, smysl má ale i později. Bohužel, po 12 hodinách, kdy není srdeční sval zásoben krví, je již proces odumírání svalových buněk zpravidla dokonán a v oblasti, kterou tepna zásobovala, vzniká jizva.

infarkt3v1

vlevo uzávěr pravé věnčité tepny,
uprostřed dilatační balon zavedený do infarktové tepny,
vpravo stejná tepna po zprůchodnění a vyztužení stentem, žlutá šipka ukazuje místo uzávěru, červené šipky vpravo ukazují na reziduální tromby v periferii tepny

Další péče po srdečním infarktu

Provedením koronární angioplastiky samozřejmě péče o nemocného s akutním srdečním infarktem nekončí. Nemocný je minimálně po dobu dalších 48 hodin sledován na monitorovaném lůžku koronární jednotky, musí dodržovat absolutní klid a užívat nasazenou medikaci. Po uplynutí 48 hodin může začít opatrně rehabilitovat. Mimoliberecké pacienty překládáme k rehabilitaci na spádové interní oddělení. Délka pobytu v nemocnici je v optimálním případě při zcela nekomplikovaném průběhu okolo 5 dnů (před érou katetrizací a angioplastik se jednalo o 3 až 5 týdnů!), v případě komplikací se však čas strávený v nemocnici může prodloužit. Po propuštění z nemocnice zůstává pacient v pracovní neschopnosti a předáváme jej do péče praktických lékařů a ambulantních kardiologů. Celková doba rekonvalescence činí 4 až 6 týdnů, plnohodnotně se nemocný po infarktu myokardu může do běžného pracovního a rodinného života zapojit nejdříve za 6 týdnů od příhody, kdy je již jizva na srdeční svalovině plně zhojená a dostatečně pevná. Prodělat srdeční infarkt znamená doživotně užívat léky, a to 4 následující skupiny:

  1. protidestičkové léky – přechodně Plavix, celoživotně Anopyrin
  2. lék zabraňující srdečnímu selhání – tzv. ACE-inhibitory nebo sartany
  3. léky ke snížení rizika náhlé smrti – tzv. betablokátory
  4. léky snižující hladinu tuků – tzv. statiny (a to i v případě, že je u vás hladina tuků normální!)
Léčba srdečního infarktu v Krajské nemocnici Liberec

V naší nemocnici je od roku 2003 katetrizační léčba srdečního infarktu zajištěna po 24 hodin denně, 365 dní v roce. Léčíme tímto způsobem pacienty z celého libereckého a z části ústeckého kraje. Propracovaný systém rychlé záchranné služby, která má možnost odeslat ekg pacienta z terénu přímo na naše pracoviště, umožňuje rychlý a efektivní postup i u pacientů ze vzdálenějších oblastí našeho kraje tak, aby časová prodleva od počátku obtíží do zákroku byla co nejkratší a rozsah poškození srdečního svalu tím pádem co nejmenší. Ročně je v Liberecké nemocnici ošetřeno výše uvedeným způsobem přes 300 pacientů s akutním infarktem myokardu.