Infekční onemocnění mozku

Návštěvy pacientů v nemocnicích KNL (Liberec, Turnov, Frýdlant) jsou možné, pokud návštěva splní jednu z následujících podmínek:

doloží negativní RT-PCR test starý maximálně 7 dní, nebo POC (tzv. antigenní) test starý nejvýše 72 hodin
doloží, že v době ne delší než 180 dnů přede dnem návštěvy prodělala onemocnění COVID-19
byla očkována proti onemocnění COVID-19 a uplynulo od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu
podle souhrnných údajů o léčivém přípravku (dále jen „SPC“) nejméně 14 dní, nebo od aplikace dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC nejméně 14 dní

Návštěva musí mít po celou dobu nasazený respirátor či jiný ochranný prostředek bez výdechového ventilu s filtrační účinností alespoň 94% (třída FFP2 / KN 95), u dětí od 3 do 15 let věku postačí chirurgická rouška.

Infekčním onemocněním mozku a jeho obalů se neurochirurgie primárně nezabývá. Léčba pomocí cílené antimikrobiální léčby spadá do kompetence oboru neurologie a infekčního lékařství. Chirurgické řešení je vhodné pouze v případě, že se intrakraniálně vytvoří opouzdřené ložisko hnisu, které je třeba vypustit a ošetřit okolní tkáně. Typicky se jedná o hnis mezi mozkem tvrdou plenou mozkovou (tzv. subdurální empyém), nebo hnisavé ložisko přímo v mozkové tkáni (tzv. mozkový absces).

Příznaky

Příznaky infekce se odvíjejí od její obecné povahy (zvýšená teplota, únava, celková schvácenost – jako při každém jiném infekčním onemocnění) a dále od její lokalizace v nitrolebí (bolest hlavy, rozostřené vidění, zhoršení řeči, poruchy hybnosti končetin nebo jiný neurologický deficit). Příznakem může být také epileptický záchvat.

Diagnostika

Diagnostika empyému i abscesu se nepřímo opírá o všeobecné krevní vyšetření známek zánětu, hlavní diagnostickou metodou jsou však grafická zobrazení. Základní metodou je výpočetní tomografie (CT) s podání kontrastní látky do žíly pacienta. Přesnější informace o ložisku podá magnetická rezonance (MRI), která je nutná zejména u abscesů mozku. S využitím MR spektroskopie je lze s určitou mírou spolehlivost odlišit absces od podobně vypadajících nálezů, především od mozkových nádorů. Zobrazovací metody jsou také zdrojem dat pro neuronavigaci, která při operaci chirurgovi umožní využít nejkratší a nejméně rizikovou cestu k hnisavé kolekci v mozku.

Po operaci

Samotné operační řešení hnisavého ložiska je pouze prvním krokem v léčbě. Po zjištění povahy patogenu následuje léčba silnými antibiotiky po dobu několika měsíců, přičemž prvních 2-6 týdnů jsou podávána nitrožilně za hospitalizace pacienta. Samozřejmostí je celkové dovyšetření a pátrání po původní příčině vzniku této závažné a život ohrožující infekce.