Infekční onemocnění mozku

POZOR!!! S ohledem na aktuální vývoj onemocnění Covid-19 vyhlašujeme s platností od soboty 19. 9. ZÁKAZ NÁVŠTĚV v Krajské nemocnici Liberec, Nemocnici Turnov a Nemocnici Frýdlant. I nadále je povolena přítomnost otce u porodu a samozřejmě doprovod zákonného zástupce při vyšetření dítěte. O dalších výjimkách, zejména v případě dlouhodobých hospitalizací je oprávněn rozhodnout primář oddělení.

Infekčním onemocněním mozku a jeho obalů se neurochirurgie primárně nezabývá. Léčba pomocí cílené antimikrobiální léčby spadá do kompetence oboru neurologie a infekčního lékařství. Chirurgické řešení je vhodné pouze v případě, že se intrakraniálně vytvoří opouzdřené ložisko hnisu, které je třeba vypustit a ošetřit okolní tkáně. Typicky se jedná o hnis mezi mozkem tvrdou plenou mozkovou (tzv. subdurální empyém), nebo hnisavé ložisko přímo v mozkové tkáni (tzv. mozkový absces).

Příznaky

Příznaky infekce se odvíjejí od její obecné povahy (zvýšená teplota, únava, celková schvácenost – jako při každém jiném infekčním onemocnění) a dále od její lokalizace v nitrolebí (bolest hlavy, rozostřené vidění, zhoršení řeči, poruchy hybnosti končetin nebo jiný neurologický deficit). Příznakem může být také epileptický záchvat.

Diagnostika

Diagnostika empyému i abscesu se nepřímo opírá o všeobecné krevní vyšetření známek zánětu, hlavní diagnostickou metodou jsou však grafická zobrazení. Základní metodou je výpočetní tomografie (CT) s podání kontrastní látky do žíly pacienta. Přesnější informace o ložisku podá magnetická rezonance (MRI), která je nutná zejména u abscesů mozku. S využitím MR spektroskopie je lze s určitou mírou spolehlivost odlišit absces od podobně vypadajících nálezů, především od mozkových nádorů. Zobrazovací metody jsou také zdrojem dat pro neuronavigaci, která při operaci chirurgovi umožní využít nejkratší a nejméně rizikovou cestu k hnisavé kolekci v mozku.

Po operaci

Samotné operační řešení hnisavého ložiska je pouze prvním krokem v léčbě. Po zjištění povahy patogenu následuje léčba silnými antibiotiky po dobu několika měsíců, přičemž prvních 2-6 týdnů jsou podávána nitrožilně za hospitalizace pacienta. Samozřejmostí je celkové dovyšetření a pátrání po původní příčině vzniku této závažné a život ohrožující infekce.