Příznaky infekce se odvíjejí od její obecné povahy (zvýšená teplota, únava, celková schvácenost – jako při každém jiném infekčním onemocnění) a dále od její lokalizace v nitrolebí (bolest hlavy, rozostřené vidění, zhoršení řeči, poruchy hybnosti končetin nebo jiný neurologický deficit). Příznakem může být také epileptický záchvat.
Diagnostika empyému i abscesu se nepřímo opírá o všeobecné krevní vyšetření známek zánětu, hlavní diagnostickou metodou jsou však grafická zobrazení. Základní metodou je výpočetní tomografie (CT) s podání kontrastní látky do žíly pacienta. Přesnější informace o ložisku podá magnetická rezonance (MRI), která je nutná zejména u abscesů mozku. S využitím MR spektroskopie je lze s určitou mírou spolehlivost odlišit absces od podobně vypadajících nálezů, především od mozkových nádorů. Zobrazovací metody jsou také zdrojem dat pro neuronavigaci, která při operaci chirurgovi umožní využít nejkratší a nejméně rizikovou cestu k hnisavé kolekci v mozku.
Samotné operační řešení hnisavého ložiska je pouze prvním krokem v léčbě. Po zjištění povahy patogenu následuje léčba silnými antibiotiky po dobu několika měsíců, přičemž prvních 2-6 týdnů jsou podávána nitrožilně za hospitalizace pacienta. Samozřejmostí je celkové dovyšetření a pátrání po původní příčině vzniku této závažné a život ohrožující infekce.
