MUDr. Šárka Wnuková /lékařka infekčního oddělení/
Na infekčním oddělení KNL v tuto chvíli leží šest pacientů s diagnózou Covid-19. Podle MUDr. Šárky Wnukové, lékařky infekčního oddělení, jejich péči lékaři zatím zvládají bez větších potíží, a to především proto, že k navyšování jejich počtu docházelo postupně.
„Ochranných pomůcek máme sice v tuto chvíli dostatek, ale abychom s nimi neplýtvali, stanovili jsme si systém, kdy během služby o všechny pečuje jeden lékař, který se průběžně obléká a svléká z ochranného obleku několikrát za den, což jsou ty nejrizikovější momenty. Díky oblekům nicméně můžeme pracovat v klidu a beze strachu z nákazy. Obstarání šesti pacientů zabere vždy zhruba 1,5 hodiny,“ popisuje lékařka.
Ostatní lékaři infekčního oddělení nyní podle doktorky Wnukové fungují z velké části jako call centrum. Denně totiž obtelefonovávají všechny pacienty s Covid-19 v domácím léčení, což znamená více než sto telefonátů denně! „Tento systém se ale vyplatil. Díky pravidelným telefonickým kontaktům se nám podařilo odhalit několik pacientů, kteří nebyli schopní zvládnout léčbu ambulantně, ale sami od sebe si RZP nezavolali. Takto se podařilo jejich léčbu v KNL zahájit včas,“ dodává lékařka, která je především ráda, že se v ČR zatím v ČR nepotvrdily katastrofické scénáře ze zahraničí.
Věra Morávková /vrchní sestra infekčního oddělení/
Další „hrdinkou všedního dne“, jak začínáme náš představovací miniseriál z těžkého období nazývat, je Věra Morávková. Ta pracuje ve zdravotnictví od roku 1986 a přestože má zkušenosti s epidemiemi v podobě žloutenkové či spalničkové, současná situace je pro ni zcela nová. Už jen proto, že se z vrchní sestry infekčního oddělení se stala zároveň koordinátorkou zásobování lůžkového oddělení, stacionárního odběrového stanu i výjezdových sanitek.„Moje kancelář je zavalená krabicemi a jak jsem malá, musí mě tu lidé hledat,“ říká s nadsázkou. Je ale za ty krabice ráda, protože začátky zásobování byly krušné a se situace již výrazně zlepšila a mají ochranných pomůcek dostatek. I tak s nimi ale šetří. „Na lůžkovém oddělení jsme přistoupili ke sloučení ošetřovatelských činností a kdo je zrovna oblečen, dělá maximum úkonů. Obrovský dík patří jak sestřičkám, které dochází mezi službami ve svém volnu do odběrového stanu krýt záda šikovným medikům, tak i medikům a studentům z TULky samotným. Ve výjezdových sanitkách jezdí sami, jsou úžasní a pevně doufám, že se jim nic nestane, že se nenakazí. V každé domácnosti, do které jdou, se totiž musí počítat s tím, že je zamořená virem a tomu musí uzpůsobovat ochranu,“ pokračuje Věra Morávková. Také říká, že zkušenosti, které všichni nyní sbírají, jsou jedinečné a doufá, že další taková „příležitost“ několik desítek let nebude. Závěrem našeho povídání děkuje všem za nasazení, s jakým se do práce vrhají.
Mgr. Martin Kracík /klinický bioanalytik/
Naše nemocniční PCR laboratoř Oddělení klinické mikrobiologie a imunologie jede v současné době ve zcela jiném, výrazně hektičtějším provozu. Zatímco dříve fungovaly v jednosměnném režimu osm hodin denně, aktuální situace si vyžádala jejich 24hodinový provoz sedm dní v týdnu. Šest zaměstnanců nepřetržitě provádí ve dvou dvanáctihodinových směnách testy na COVID-19, plus samozřejmě vyšetření vzorků „běžného“ provozu.
„Sice došlo k omezení běžné práce, ale i tak jde o obrovský nárůst. Denně vyšetřujeme jen na COVID-19 mezi 250 až 350 vzorky. Ve dvou směnách na tom usilovně pracuje pět zaměstnanců mikrobiologie plus nám pomáhá jeden z genetiky. Je to tak trochu zkouška, jak bychom mohli společně pracovat po vybudování Centra urgentní medicíny, kdy by mělo dojít ke sloučení laboratoří. Každopádně bych chtěl kolegům z genetiky velice poděkovat jak za personální, tak i přístrojovou výpomoc,“ říká Mgr. Martin Kracík, klinický bioanalytik. Ten také dodává, že PCR testy jsou jen poloautomatické, několik úkonů vyžaduje lidský zásah. A je to práce náročná na soustředěnost a přesnost. Proto jej mrzí, že na důležitost a význam laboratorních prací a výkonů zaměstnanců se trochu zapomíná.
„Další věc, která mě mrzí, je, že zaznívají čísla o provedených testech, která neodpovídají realitě. Vyšetření je prováděno mnohem více. Zaznělo, že za celý Liberecký kraj bylo provedeno 1.800 testů, ale to je číslo, které vychází pouze z testů, které byly provedeny z indikace KHS. Indikují ale také nemocniční a praktičtí lékaři. Jen u nás bylo provedeno zhruba 3.000 testů na COVID-19,“ dodává Martin Kracík s tím, že zpočátku dokonce v liberecké nemocnici testovali pro Ústecký kraj a Mladou Boleslav. Již tak obrovskou kapacitu, kterou v Liberci zvládají, se navíc ještě postupně snaží navyšovat. Nyní zvládnou bez problémů 250, s potížemi 350 testů denně, ale pracuje se na dalším posílení, a to včetně personálního, kdy by v laboratoři mělo pracovat osm lidí.
Martina Dostálová /skladnice SZM/
Nejen provoz v ambulancích a ordinacích, ale i SKLAD ZDRAVOTNICKÉHO MATERIÁLU naší nemocnice je v těchto dnech vzhůru nohama. Za běžného provozu dorazí objednaný materiál do interního skladu a podle objednávek jej ještě týž den na paletách distribuujeme na místo určení. Toto však nyní neplatí.
Jak vysvětluje Martina Dostálová ze skladu zdravotnického materiálu KNL „rozhodně nám nyní nestačí standardní osmihodinová pracovní doba. Ve stejném množství zaměstnanců máme násobně více práce. Chodí mnohem více materiálu, navýšení je způsobeno ochrannými pomůckami, které tu máme následně uskladněné. Běžně se nám daří mít sklad volný, nyní v žádném případě.“
Se situací bohužel nemohou pomoct ani brigádníci. Logistika na jednotlivá nemocniční střediska je důsledně propracovaný systém, do něho je potřeba náležitě proniknout a nestačilo by jen rychloškolení. Zaplnění skladu je ale zároveň dobrou zprávou. Znamená totiž, že pomůcek je již dostatek, jen je potřeba pracovat dynamičtěji, protože dodávky nechodí zcela v určeném termínu.
Michaela Krupičková /reprografie KNL/
V současné době prochází prakticky všechna oddělení naší nemocnice nějakými změnami. Hodně se nyní mluví o tom, co se děje na zdravotnických odděleních. K úspěšnému fungování KNL je ale také zapotřebí mnoha provozů, které standardně vidět nejsou. Protože i jejich činnost je pro nás nepostradatelná, snažíme se vám v posledních týdnech některé z nich představit. Oddělení, i naše „hrdiny všedního dne“.
Jedním z těch „skrytých“ provozů je reprografické oddělení, které denně produkuje obrovské množství různých cedulí, směrovek a dalších tištěných materiálů, jenž slouží především pacientům. Michaela Krupičková z tohoto oddělení přiznává, že i zde je nyní mnohem rušněji než obvykle.
„Například jen checklistů, které pacienti dostávají v triážovém stanu při příchodu do areálu, připravujeme denně tisícovku. Kromě toho musíme přemýšlet nad střídáním jejich barev tak, aby nedocházelo k jejich zneužití. Odhaduji, že nám práce přibylo minimálně o dvacet procent. Kromě výroby checklistů se na nás teď častěji obracejí také jednotlivá oddělení s potřebou rychlého vyhotovení nejrůznějších cedulí,“ říká Michaela Krupičková. Zvýšený objem práce zvládají s kolegyní s úsměvem, i když musí zvládat tisk nejen pro libereckou, ale i turnovskou a frýdlantskou nemocnici.
Eva Holmová /vrchní sestra ÚČOCH/
Oddělení ústní a obličejové chirurgie momentálně provádí jen akutní zákroky, které nesnesou odkladu. Tři sestry z oddělení proto vrchní sestra Eva Holmová převelela a ty již od 18. března odebírají vzorky na COVID-19 u všech pacientů hospitalizovaných v nemocnici.
„Ubylo nám práce a my nedokážeme sedět s rukama v klíně a sledovat, jak naši kolegové padají takříkajíc na ústa,“ vysvětluje vrchní sestra, proč po výzvě na volné kapacity vůbec neváhali. Původně byly vybrány dvě sestry, které pendlovaly po celém libereckém areálu, ale nakonec k nim ještě jedna přibyla. Denně totiž v průměru odeberou 25 vzorků, ale byl i den, kdy jich bylo 41. „Vzhledem k tomu, že naše oddělení je v budově mimo hlavní centrum dění, jde o docela náročný fyzický výkon. Požadavky z různých oddělení přichází v průběhu dne, podle toho, jak dochází k přijímání akutních pacientů. Je to ale náročné i psychicky. Přestože sestry mají k dispozici veškeré ochranné obleky i další prostředky a dodržují všechna epidemiologicko-hygienická opatření, stejně u nich zůstává minimálně lehká obava z nákazy. Ostatně jako u nás všech v současné době. Sestry jsou ale naprosto báječné, jak to zvládají,“ dodává Eva Holmová. Sestry odebírající vzorky pracují v nemocničním terénu od 7 do 15 hodin a k odběrům jsou povolávány z urgentního příjmu interního oddělení, z oddělení chirurgického, neurochirurgického či k pacientům před akutní operací. Testy se provádí také ale také u všech pacientů, kteří se z pobytu v nemocnici chystají k návratu do domovy pro seniory, kde mívají obavy přijmout zpět bez negativního testu.
Nikola Čejková /všeobecná sestra infečního oddělení/
Nikola Čejková, která standardně pracuje jako sestra v akutní ambulanci infekčního oddělení naší nemocnice si před pár týdny ke své práci přibrala novou pozici. Má na starosti mediky, kteří odebírají vzorky na Covid-19, a to jak v odběrovém místě v KNL, tak i v terénu – v sociálních zařízeních, Jedličkově ústavu či Alzheimer centru, kde testují zaměstnance.
„Vybavuji studenty potřebným materiálem a po návratu balím a odesílám veškeré vzorky do laboratoře. Donedávna do pražské, nyní už jdou ke zpracování k nám na mikrobiologii. Vzorků bývalo denně třeba i sedm desítek, což dalo zabrat. Teď už máme vypracovanou logistiku a vše si tak nějak sedlo. Na začátku to ale byla – oproti naší standardní práci – hodně velká improvizace,“ dodává s úsměvem Nikola Čejková, naše další „hrdinka všedního dne“.